Lov talentů po liberecku

Když hraješ krajskou soutěž a soupisku máš početnou tak akorát na partičku karet, přemýšlíš, jak doplnit tým. My jsme na to šli vědecky – metodou "oslovíme každého, kdo má ruce, nohy a chuť hrát volejbal".

Čtyři naši odvážní skauti se tedy vydali do víru AVL – amatérské volejbalové ligy. Tam mezi smíšenými týmy, s hudbou v uších a míčem v obličeji, začalo naše nenápadné lovení talentů. Výsledek? Pět oslovených, tři dorazili na trénink – to je úspěšnost, kterou by nám mohl závidět i kdejaký fotbalový manažer.

Dva z nových hráčů jsou z Ukrajiny. Přinesli energii, sílu a především věkový průměr, který nám konečně srazil týmovou křivku pod padesát. Tihle kluci s námi už zůstávají – registrace probíhá, papíry se plní, radost roste.

Třetí mladík vypadal taky nadějně, ale po tréninku zvolil Zákupy, prý kvůli "věkové kompatibilitě". Což chápeme – u nás sice zkušenost přetéká, ale metabolismus už ne vždy drží krok. A s ním bohužel padlo i angažmá jeho kamaráda, který se chystal přijít v tandemu.

Naštěstí máme ještě jeden trumf – potenciální posilu kolem čtyřicítky, která sice zatím nemohla dorazit, ale slíbila účast za čtrnáct dní. V našem věku se sliby počítají skoro jako přestupy.

Takže bilance? Dva noví hráči, jeden příslib, jedna ztráta a spousta naděje. Skautingová mise splněna, tým posílen a příště možná zkusíme i letáky v sauně.